Naskočit do procesu u rozestavěné věci může mít svá pro a proti. Pro : vidíte dům jako pracovní model 1:1. Proti: určité věci už se těžko mění.

Oblíbená stavební firma, která Janu doporučila, protože to zvládne, si asi dodnes pamatuje můj suchý komentář: „Pardon, bastlíte to jak perníkovou chaloupku…“

Stavební firma ji naštěstí rozdýchala a společně jsme napnuli síly, ikdyž dostat zpětně do stavby detail je dost obtížné. A pak nezbývá než kašírovat a básnit- v překladu- prostě to okecat a vysvětlit klientovi, že tam dostaneme detail lodního kufru- nejsem si jistá, jestli vůbec vím, jak vypadá lodní kufr, ale zabralo to. Je to tam. 

Klient se pak nadchl natolik, že začal dobrovolně opalovat chatu. Pravděpodobně na to dlouho vzpomínal, protože chata byla natřená nějakým sajrajtem a šlo to špatně, respektive místy nešlo. Ale zase zelenkavá barva se povedla. Povedla se i  koupelna a zadání na kuchyń bylo úplně pohádkové. Aby to byla kuchyně a zároven´ nebyla kuchyně. 

Na toto zadání je skvěle připravena IKEA a já si mohla hrát na IKEA hackera. Sice jsme perfektně splnila zadáni, ale pak museli nastoupit truhláři, takže ekonomicky to zas taková výhra nebyla. Ale esteticky  to stálo za to.